Tichý ostrov
Byl to první jarní den. S hřejivým pohlazením slunečních paprsků, s vysokým nebem a plujícími bílými mraky a s teplým větrem, který byl plný vůní. Nad rákosinami lovil párek hnědých luňáků a hejno divokých hus halasilo na rozlehlé hladině rybníka kousíček od moravské jižní hranice.
Našlapuju opatrně, abych nevyplašila fialky v loňské trávě. Dívám se přes vodní hladinu na protější břeh, kde se jako zjevení z jiného času tyčí malý letohrádek. Vila s italským šarmem, ukrytá mezi korunami stromů. To místo, kde stojí, bývalo ostrovem. A o kousek dál přečkal několik staletí barokní cihlový most, který ho kdysi spojoval s pevninou.
Portz Insel. Ostrov, jehož podobu najdeme už jen na historických mapách okolí Mikulova, si přesto zachoval část svých krás a tajemství.
Labyrint podzemních chodeb, lehkost a půvab italského venkova i chuť jižního vína. Je dávnou vzpomínkou na sny moudrého muže, který v 17. století ovlivnil podobu nejen této krajiny, ale mnoha historických událostí našich i evropských dějin. Tím mužem byl kardinál František z Dietrichštejnu.
Letohrádek prošel v posledních letech rekonstrukcí, která zachránila, co ještě bylo možné. Soukromý vlastník přidal na svah pod opevněnou vilou malý vinohrad. Ten nahradil část barokní zahrady, která tu kdysi bývala a spolu s nově vysazenými keříčky levandule podtrhuje středomořskou atmosféru místa. V ruinách hospodářského zázemí vyrostlo stylové občerstvení pro návštěvníky, kteří tu mohou během sezóny posedět se sklenkou vína.
Dnes dopoledne je tady ale úplný klid. A možná i díky tomu se cítím jako na návštěvě v minulosti. Vnímám, jak mohl ostrov vypadat před čtyřmi stoletími, kdy tady býval park, přístaviště pro loďky a vedly sem od cihlového mostu aleje, kterými mohl přijet kočár se vzácnými hosty. Jak výjimečným a také soukromým místem byl letohrádek pro svého majitele. Co mu přinášel při jeho náročném životním poslání...
Vzduch voní jarem a dávný ostrov je na chvíli zase tichý. Přesto mluví k těm, kdo umí naslouchat.
Paměť krajiny je obdivuhodná, je do ní zapsáno vše, jako do nekonečně obsáhlé knihy. Stačí jenom otevřít tu správnou kapitolu a s pokorou se začíst.
Další fotografie z tohoto krásného místa najdete v příspěvku na mém Instagramu.